# 1808 Lepší pracovní možnosti drobných lidí v Sázavě nastaly, když lanškrounský lékarník a průmyslník Christian Polykarp Erxleben mlýn "na valše" a pilu a založil zde továrnu na plátna. K takto založené továrně patřilo také 90 měřic pozemků, používaných jako bělidla pláten. Mlýn sloužil jako valcha a k tomu byly prováděny další tovární přístavby a pořizovány stroje. Po smrti zakladatele a vlivem značné konkurence továren na zpracování bavlny podnik stále upadal, až roku 1858 koupil podnik purkmistr Eligius Deml pro město Lanškroun za 8000 zlatých rakouské měny. Bývalou mlýnskou budovu prodalo pak město Lanškroun Karlu Langerovi, který obnovil znovu mlýn "na valše" a vybavil jej novým strojním zařízením. Další tovární budovy chátraly a byly pak prodány podnikatelům Halpertovi a Hynkovi k zřízení továrny na nábytek.
# 1837 Názvy obce se opět mění, jsou uváděny tyto: Zohse, Zohsse, Zosau a Sazawa.
# 1850 Do tohoto roku patřila obec Sázava do správního celku - Panství Lanškroun. Poté se obec stala samostatnou obcí a užívá své pečetní znamení i na razítku, jen opis se mění na: VORSTAND DER GEMEINDE ZOHSEE. Razítko je doloženo jen s německým textem a bylo užíváno beze změny až do roku 1938.
# 1858 Podporou císaře Ferdinanda byla postavena kaple. Císař na stavbu daroval 400 zlatých.
# 1866 Lanškroun se vykoupil částkou 1732 zlatých z povinnosti poskytovat lidu sázavskému chrastí z městského lesa.
# 1870 Mimo razítka byla užívána k uzavírání dopisů zálepka zelené barvy se zlatým tiskem obsahující stejné znamení. Jen opis byl jiný: GEMEINDE SIEGEL ZOHSEE.
# 1890 Začala se stavět silnice z Lanškrouna do Sázavy a dále do Lubníka. Chudému sázavskému lidu se dostalo pracovní příležitosti při stavbě mostu.
# 1893 31. května a 24. srpna postihly Sázavu přírodní katastrofy. Velké bouře a krupobití zničily tři čtvrtiny úrody.
