Renesanční radnice v Lanškrouně

Na volné ploše náměstí byla v letech 1581 - 1582 postavena radnice. Inspirátorem stavby byl kníže Vratislav z Pernštejna. Aby se zaplatila stavba, stal se Lanškroun výhradním dodavatelem soli a vína na celém Lanškrounsku. Budova stavěná v renesančním slohu byla původně bez věže s dvojé sedlovou střechou. Vnější zdi byly omítnuty vápennou maltou a byly zdobeny psaníčkovou technikou (sgrafity) po vzoru dalších staveb Vratislava z Pernštejna - zámku v Litomyšli a v Pardubicích.

Jednopatrová původní budova má dva portály. Severovýchodní portál je zdobený diamantovou rustikou, na níž jsou do kamene vtesány čtyři erby - levý patří majiteli lanškrounského panství Vratislavu Nádhernému z Pernštejna, druhý erb Vratislavově manželce Marii Manrique de Lara z významného španělského rodu, pravý erb je znak města Lanškrouna. Nad středním, městským erbem byl po převzetí Lanškrouna do poddanství vtesán Lichtenštejny jejich erb.

Za třicetileté války byla radnice poškozena. Při opravě v roce 1660 byly na věž umístěny hodiny a odbíjecí zařízení od kováře z Dobrušky.

Strážnice , která byla na radnici umístěna roku 1818, sloužila později jako učebna pro rozšířenou školu (3. třída normální školy a první třída "gramatiky"). Po renovaci v roce 1830 byly na radnici zřízeny byty pro prvního radního a pro kancelistu a černá spilka v přízemí, která dosud sloužila městskému pivovaru, byla přebudována na kancelář městského výběrčího daní. Od roku 1849 na radnici sídlil v pronájmu okresní soud. Krátce byl na radnici teké okresní úřad, ale nedostačující prostory přinutily roku 1870 okresní úřad přestěhovat. Roku 1859 byla na náklady c. k. eráru radnice opravena a získala šindelovou střechu a jednoduchý trojúhelníkový empírový štít.

Generální rekonstrukce radnice (1986 - 1996) vrátila radnici původní renesanční podobu, včetně dvojice sedlových střech. Radnice se vrátila svému poslání a je sídlem Městského úřadu Lanškroun.

Zpracoval Mgr. Miloš Krejčí