Zábřežská vrchovina - Údolí říčky Březná

Členitá Zábřežská vrchovina (734 km2) odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny, původní součásti České křídové pánve, a od Králické brázdy, součásti Kladské kotliny. Průlomová údolí Moravské Sázavy a Třebůvky ji od severu člení na tři dílčí části: vrchoviny Drozdovskou, Mírovou a Bouzovskou, které se směrem k jihu pozvolna snižují.

Nejsevernější a nejvyšší Drozdovská vrchovina (vrch Lázek s rozhlednou, 714 m) je daná budínskou poruchou a navazuje na jižní okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a jih Hanušovické vrchoviny.

Mírová vrchovina ve střední části Zábřežské vrchoviny s nejvyšším Kančím vrchem (606 m), je vymezena údolími Moravské Sázavy a Třebůvky. Bouzovská vrchovina s nejmenší střední výškou navazuje na jihu na Drahanskou vrchovinu.

Zajímavé je průlomové údolí Březné poledníkového směru z Králické brázdy do Moravské Sázavy a žulové rysy krajiny kolem obce Jedlí. Nádherná údolí jako stvořená pro pěší i cykloturisty jsou podél říčky Březná (Přírodní park Březina), která tvoří hranici Čech a Moravy. Turisty velmi oblíbená je Drozdovská pila.

Zpracoval Mgr. Miloš Krejčí