Obsah

Slavnostní projev starosty
 


 

Vážení spoluobčané, milí hosté, dámy a pánové, dovolte abych vás přivítal na oslavách 700 výročí od první písemné zmínky o naší obci.

 

Naše pozvání přijali:

p. Bohumil Čada, senátor, (ze zdravotních důvodů se dnes omluvil)
p. Jan Čulík, radní Pardubického kraje,
ing. Petr Šilar, radní Pardubického kraje, (přijede později),
p. Oldřich Vinduška, místostarosta obce Albrechtice,
p. Josef Faltus, předseda bývalého Národního i občanského výboru,
p. Vlastislav Beran, předseda bývalé Národní fronty

Dále bych chtěl přivítat naše nejstarší spoluobčany:
p. Ludmilu Havelkovou, která letos oslaví v plné svěžesti 94 let, p. Marii Lorencovou, Marii Hyklovou, Matyldu Parentovou a manžele Františku a Jindřicha Vabrouškovi a poděkovat jim za celoživotní práci.

Vítám zde i manžele Kyselovi, kteří sem přivedli nejmladšího občana naší obce, dceru Andreu, kterou bych chtěl při této slavnostní příležitosti přivítat do naší obce. Milá Andrejko, přeji ti šťastné dětství a spokojený život v obci Sázava a ať děláš svým rodičùm jen samou radost. Na památku na tento významný den předávám malý dárek.

Nyní mi dovolte, abych se v krátkosti zmínil o historii naší obce. První písemná zmínka je v listině krále Václava II. z 21. května 1304, kterou daroval naší obec s ostatním lanškrounským panstvím zbraslavskému klášteru.

Dá se předpokládat, že obec nepřijala pojmenování po svém zakladateli či lokátorovi, ale podle řeky jež se nazývala Zazavia, s výkladem voda „sázavá“, usazující naplaveniny, nebo též voda barvy sazí a zmíněná v nejstarších dokladech z roku 1256 jako „Nasazawe“. V Sázavě i v okolních obcích a lesích začali v brzku řádit loupeživí rytíři a vymáhali výkupné a výpalné, loupili a kořistili poddaný lid. Ani Sázavě se nevyhnulo řádění husitských vojsk ani útrapy 30ti leté války, neustálé průtahy vojsk císařských i švédských způsobovali velké útrapy obyvatel drancováním a zabíjením bezbranných lidí. Když v roce 1637 obléhali Švédové Lanškroun a zlotřilí švédští žoldnéři loupili v Sázavě dobytek, docházelo k šarvátkám se sedláky. Vojáci za výkupné dobytek vraceli, aby jej znovu uloupili. Takové útrapy trvaly až do roku 1648, po kterém bylo soupisem usedlostí zjištěno, že v Sázavě žije 20 sedláků, 5 chalupníků a 4 domkaři. Stejně tak zasáhla do poměrů v obci i válka sedmiletá. V roce 1789 zde bylo již 80 domů a v roce 1837 106 domů a 626 obyvatel. Vůbec nejvíc obyvatel v Sázavě bylo v roce 1890 - 661. V té době se začala stavět silnice z Lanškrouna do Sázavy a dále do Lubníka, při stavbě dostali pracovní příležitost i sázavští občané, aby si tak přivydělali na živobytí. V 17. století postihla obec a okolí morová epidemie. Na paměť šťastného přežití dal sázavský rychtář Rössler postavit sochu Piety, která byla v roce 2000 kompletně zrestaurována akademickým sochařem René Tikalem. Roku 1726 byl poprvé doložen otisk pečeti. Důležitý pro život obce byl i rok 1850, do této doby patřila Sázava do správního celku Panství Lanškroun, od tohoto roku se stala samostatnou obcí, a pečetní znak měla i na razítku. Prvními starosty byli Jan Müller, Václav Langer, Jan Langer, Karel Peschl, Václav Janisch, Hubert Müller, František Langer, František Richter a Augustin Frank.


Od roku 1770 byla v Sázavě pro školské účely využívána budova čp. 3 a byla pobočkou lanškrounské katolické školy. Od roku 1870 se stala škola veřejnou a od roku 1880 byla dvoutřídkou. Prvními učiteli byli František Hampl, Josef Müller st., který zde učil plných 42 let, dále Josef Müller ml., Jan Klögler, Josef Valec a Augustin Bauer.

V roce 1858 byla za finanční podpory 400 zlatých od císaře Ferdinanda vybudována kaple svatého Prokopa.

Od roku 1901 v prostorách tehdejší rychty byla zahájena firmou Schopper a Stodolowsky výroba nábytkových látek, majitelé však záhy výrobu přestìhovali do Lanškrouna a tady se od roku 1906 tkaly hedvábné šátky a později kravaty, jenž byly velmi žádaným artiklem. V novodobé historii zde sídlila Tesla a v současnosti patří firmě Forez.

Velmi citelně zasáhla Sázavu i 1. světová válka, za oběť jí padlo 11 občanů, a také 56 kg vážící zvon zdejší kaple, za který obec obdržela jako náhradu 224 K. Písemné materiály o životě v obci za období 1. republiky byly ztraceny a proto není možno toto historické období popsat. Ani německá obecní kronika, která byla jistě vedena nebyla nalezena.

Po 2. světové válce došlo k vysídlení německého obyvatelstva. Představitelem obce byl jmenován vládní komisař Josef Beran, který v obci bydlel i za okupace a zdejší poměry dobře znal a až do září 1945 ho podporovala četa vojáků. Již v roce 1946 přišli do obce noví osídlenci a při společné slavnosti zasadili naproti škole lípy svobody. Předsedou prvního Národního výboru se stal Josef Havelka, místopředsedou Vincenc Žák. Nově ustanovený Národní výbor úřadoval v přízemí školy.

V roce 1949 se oživil v naší obci také kulturní život. Činnost zahájila obecní lidová knihovna a p. Václav Kopecký založil ochotnický divadelní soubor a již na Velikonoce sehráli své první představení.

Dne 10. září 1952 v hostinci u Holomků došlo k ustanovení JZD a 12. září proběhla ustavující schůze na které byl zvolen prvním předsedou p. Leon Mastný. V roce 1956 se přihlásily i ženy a založily Výbor žen. První předsedkyní byla zvolena Anna Minářová. Ženy připravovaly různé akce pro děti, uspořádávaly zdravotní a osvětové přednášky a další společenské akce. Na činnost Výboru žen navazoval i Svaz žen, který dlouhé roky vedla p. Ludmila Bednářová.

V roce 1959 byl dostavěn nový kravín v němž bylo ustájeno 96 dojnic a družstevníci u něho svépomocí vybudovali sklep.

Po volbách v roce 1960 byl v čele obce p. Oldřich Hykl, který zastával tuto funkci až do roku 1972, poté byl vystřídán p. Josefem Faltusem, který byl ve funkci předsedy národního výboru do roku 1976, kdy byla obec Sázava administrativně připojena k městu Lanškrounu, ale i poté zůstal v čele obce jako předseda občanského výboru č. 71. V této době byl v obci vybudován vodovod, Společný podnik pro chov prasat, byla provedena rekonstrukce a přístavba školy, zřízeny nové prostory pro dětskou poradnu, rekonstrukce a vybavení kulturního domu. V letech 1985-1987 byla v akci „Z“ vybudována prodejna smíšeného zboží a poté odprodána Jednotě a nyní je opět v majetku obce. V Sázavě byl zachován samostatný místní výbor Národní fronty v jehož čele stál p. Vlastislav Beran. Spolupráce s organizacemi NF byla na velmi dobré úrovni, zvláště se Svazem žen, Požárníky a Svazáky.

Z iniciativy občanù se Obec Sázava v roce 1992 opět osamostatnila. Prvním zvoleným starostou se stal p. Josef Kolomazník. Byla provedena kompletní oprava střechy školy a začalo se s výstavbou infrastruktury pro 5 rodinných domků u Holomků. Po rekonstrukci bývalé usedlosti č.p. 15 bylo v roce 1996 slavnostnì zkolaudováno 7 malometrážních bytů, které byly přiděleny místním obyvatelům. V roce 1997 byl v obci ve spolupráci s Východočeskou plynárenskou a.s. vybudován středotlaký plynovod, na který se připojily téměř 2/3 domácností. Dne 7. července téhož roku postihla obec povodeň, která zaplavila většinu domů kolem řeky a způsobila majitelům nemalé škody na jejich majetku a majetku obce. Na podzim roku 1998 se konaly komunální volby do místních zastupitelstev. Starostou na další volební období byl zvolen p. František Khol. Byla zahájena stavba nového mostu, který byl dokončen o rok později a který zpřístupnil pozemky určené k nové zástavbě. Dále byla provedena pokládka živičného koberce na místní komunikaci. Na podzim firma OBSTAS započala s rekontrukcí bývalé hasičské zbrojnice, kde v přízemí jsou oddělené šatny pro sportovce a v podkroví byt pro správce sportovního areálu, který s objektem sousedí. V roce 2000 bylo v prostorách Obecního úřadu zřízeno veřejné internetové centrum, v rámci pozemkových úprav byly vysázeny biokoridory podél hraniční cesty s Lubníkem a také zeleň kolem hřbitovní zdi. Od 1.1.2001 byla zřízena organizační složka obce s názvem Mateřská škola, kde se v loňském roce provedla celková rekonstrukce hygienických místností a následně byl uspořádán Den otevřených dveří. Rekonstrukci provedla firma OBSTAS ve velmi dobré kvalitě. I v letošním roce se bude pokračovat v přestavbě budovy školy a to v 1. poschodí. Vzniknou zde prostory pro nový obecní úřad.

Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na svém zasedání dne 27. března 2002 projednal a schválil symboliku obce Sázava a 14. května 2002 předal předseda poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pan Václav Klaus do rukou starosty obce dekret o obecních symbolech, znaku a praporu.

Oficiální popis znaku zní: V modro - červeně polceném štítě dvě zlatá vykořeněná spojená lekna, mezi nimi vztyčená radlice a postavené krojidlo, obojí stříbrné.

Popis praporu: List tvoří dva svislé pruhy, modrý se žlutým vykořeněným leknem listem k vlajícímu okraji a červený. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Že se obec zdárně rozvíjí svědčí i stálý zájem o parcely na výstavbu nových rodinných domkù. Za posledních 12 let bylo dokončeno nebo je v současné době rozestavěno 20 domů a v obci žije k dnešnímu dni 552 trvale bydlících občanů.

Závěrem bych chtěl poděkovat sponzorům: Jsou to: Pekařství Sázava, firma Barnom, firma Urban dřevo - kovo, firma Aqua top, a firma Optima Lanškroun.

Dále děkuji všem, kteří se nějakým způsobem podíleli na zajištění těchto oslav, zejména členkám Sboru pro občanské záležitosti, za přípravu výstavy Sázava ve fotografii a sálu, Sdružení přátel sportu, za přípravu a organizaci akcí na hřišti, a také členům Mysliveckého sdružení Rychtářský les za přípravu výstavy s loveckou tematikou.

Přejme si, aby i nadále naše obec Sázava rostla do krásy.

Dnešní program pokračuje vystoupením dětí z Mateřské školy, a od 15 hodin na hřišti vystoupí SAMURAI klub s ukázkami bojových umění, a dále prohlídka hasičské techniky a ukázky hasičského útoku v podání mužů i žen, šermířská skupina Tartas z České Třebové. Od 18 hodin bude na hřišti k vidění horkovzdušný balon a na závěr oslav zde na sále bude hrát k poslechu i tanci skupina EVA a VAŠEK.

V Sázavě dne 4. července 2004
František Ladislav Khol - starosta obce

Stránka

 

 

 


Stránka