Zámeček u Rudoltic

Na návrší mezi Lanškrounem a Rudolticemi do dálky svítí torzo monumentální zámecké architektury vrcholného baroka, pozůstatek honosně koncipovaného zámku Lichtenštejnů. Jaká byla jeho historie?

Roku 1684 se stal majitelem lanškrounského panství Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. Místo nevyhovujícího původního zánku v Lanškrouně, začal roku 1700 stavět nové knížecí sídlo na návrší mezi Lanškrounem a Rudolticemi, dnes na Zámeckém vrchu.

Plány vypracovali a průběh stavebních prací v letech 1698 - 1712 řídili italský architekt Domenico Martinelli a stavební mistr Antonio Salla. Nový, reprezentativní zámek byl třípatrový, založený na půdorysu tvaru písmene H. Z hlavního průčelí vystupovaly mohutné věžovité výstupky. Každé patro mělo 14 sálů zdobených barokní štukou a nástěnnými malbami. Okolí se změnilo v rozsáhlý park.

Stavbu však snad provázelo prokletí. Do nového zámku v roce 1714 uhodil blesk a téměř celý zámek vyhořel. Znovuopravený objekt ale neopatrností tesařů roku 1718 vyhořel opět. Neobnovovaný zámek byl 1756 z větší části zbourán. Z celé stavby se zachovala jen dnešní třípatrová věž se zaobleným nárožím, rozsáhlé sklepy a základové zdi. Nárožní věž byla v roce 1802 opravena a změněna v hostinec. Sklepy využíval lichtenštejnský pivovar Lanškroun. Neudržovaný zámecký park byl vykácen roku 1848 a nahrazen lesem.

Torzo zámku sloužilo jako hostinec a zůstalo součástí pivovaru Lichtenštejnů do roku 1945. Poté přešel objekt do vlastnictví státu a roku 1969 do majetku města Lanškroun. Avšak od počátku 70. let není využíván. Zámeček s krásným výhledem tak dosud čeká na oživení.